Tým Volejbal Ústí nad Labem odstartoval 1.kolo v soutěži CP-U20Z na turnaji v Dolní Dobrouči ve velkém stylu.
V sobotu bylo rozehrána kvalifikace Českého poháru U20. Naše dvacítky cestovaly do Plzně, do moderního areálu sportovního gymnázia.
Pohárové víkendy dvacítek posledních dvou sezón byly plné kvalitního volejbalu s občasnými výkonnostními nebo zdravotními výpadky klíčových hráček nebo celého týmu. Tedy napínavé a plné milých i nemilých překvapení a výsledků. Po parádním předloňském třetím a ještě lepším loňském prvním místě si i letos holky řekly, že Pohár hrát a jezdit chtějí. Vzali jsme to pro tým jako příležitost v klidu zapracovávat naše mládí do herního systému zkušenějších hráček proti kvalitním soupeřům. A protože jsme si u dvacítek zvykli na kvalitu v herním projevu a stabilní výkonnost, nechce se nám úplně slevovat z nastavené laťky. I když to, po odchodu starších holek ze stabilního pohárového kádru do žen a doplnění týmu o mladší hráčky, znamená větší tlak na zkušenější týmové lídry. Cíl byl nastaven k postupu do první pohárové skupiny. Skupinu jsme rozehráli poměrně snadným vítězstvím proti Jablonci a pokračovali proti Sokolovu vítězstvím, ale s totálním herním výpadkem ve druhém setu. Třetí zápas proti Plzni podobně jako předchozí zápas, vypadal rozehraný docela dobře. Ale Plzeň, přestože byla věkem maximálně U18, nás trápila dravým výkonem už v loňském roce a nečekali jsme to jinak ani letos. Přesto se holkám povedlo soupeřky podcenit a nechaly je rozehrát pro vítězství ve třetím setu. Poslední zápasy s Meteorem a Karlovými Vary holky pojistily vítězstvím za tři body. Pravděpodobně to nakonec může znamenat druhé místo a postup do první skupiny. Ale také je jasné, že výsledky můžeme očekávat jen, když bude základní sestava kompletní, protože doplnění mladšími hráčkami ještě nefunguje v očekávané ale především v žádoucí kvalitě. Kvalifikaci jsme odehrály bez obou zraněných liber a tedy s větším zápřahem na obě blokařky a vlastně celý kádr. Blokařky Títza i Anina to zmákly poměrně slušně a zaslouží pochvalu. A vlastně za výsledek zaslouží pochvalu i celý tým, i když jsme si na místě i v autě cestou domů řekli, že nároky na herní projev a výkonnost už máme větší a snižovat je nechceme. Je potřeba nevypouštět a máknout víc, kde to nefunguje, především u mladších hráček. Případná první výkonnostní skupina nás jistě prověří. Nedáš bod, tak ho dostaneš, tak to funguje. A bez tréninku se to nikam posunout nemůže.
Takže makáme dál.